keyboard_arrow_right
PC
PC

Nepostradatelný počítač

Myslím, že počítač už má každý doma a užívá ho opravdu každý den. Já taky patřím k těm, kteří bez počítače nedají ani ránu. Opravdu není den, abych neotevřela svůj notebook nebo počítač. Jsou už součástí mého života, jako třeba káva nebo čaj. Ty si taky dávám denně, a hlavně tedy kávu. Tu musím mít tak pětkrát denně, jinak se cítím nesvá. To podobné platí i o počítači. Taky ho musím mít denně zapnutý. A to nejen tak z marnosti. Ale denně se na něm dívám na filmy, když v televizi nic dobrého není. Což je úplně každý den. Není dne, abych neměla na klíně notebook. Navíc tam vlastně denně i pracuji.

Počítač používá už každý.

A abych všechno stíhala, tak mám doma nejenom velký počítač, ale taky mám menší přenosný notebook malých rozměrů, který se mi vejde do kabelky. Takže mohu pracovat přes počítač opravdu odkudkoliv. Baví mě to a jsem ráda, že v dnešní době je možné pracovat přes počítač z domu. Je to jednoduché a alespoň mohu být denně se svým synem, na kterého jsem sama. Na to si ale vůbec nestěžuji. Jsem tam zvyklá, že doma žijeme jen my dva se synem už pět let. Od jeho narození a zatím to ani nemám v plánu nějak měnit. Oběma nám to takto vyhovuje a že bych si nutně hledala partnera, tak to tedy vůbec ne. Mě stačí doma syn a počítač.

Počítač je doma už klasika.

Navíc i syn si velmi oblíbil počítač, tablet i mobil. Taky si s tím hraje úplně každý den. Vím, že hodně lidí odsuzuje počítat a děti. Aby si tedy dítě hrálo denně s počítačem. A já se ptám, proč vlastně? Vždyť počítač dítě vzdělá a dítě je pak více připraveno na budoucnost. Když to tak vezmu, tak v dnešní době už každý musí umět zacházet s počítačem. Je to už vlastně nutnost. V každém zaměstnání už zaměstnavatel chce, aby jeho zaměstnanec uměl všechno na počítači nebo notebooku. Už skoro denně se s touto technikou pracuje. Navíc jsou i obory, kde je počítač nutný, ne jenom dobrovolný. My máme doma dva a se synem jsme oba moc spokojení. 

PC

Počítače jsou tu všude

Kdyby dnes někdo přišel do příslušného obchodu a začal se tam dožadovat koupě počítače, dívali by se na něj stejně divně, jako by se dívali na toho, kdo by tam vyslovil podobné přání před listopadem 1989. Tedy dívali by se na dotyčného zájemce jako na blázna. Pouze z odlišných důvodů.

Kdyby si chtěl někdo koupit počítač tehdy, vysmáli by se mu. Protože tehdy bylo něco takového prakticky nesehnatelné, a snad jedinou nadějí by byl pro mnohé z nás nedostupný Tuzex, a dnes by byl žadatel vnímám divně pro změnu proto, že by prodejce nevěděl, co mu nabídnout, vzhledem k tomu, jak široký je sortiment počítačů pro změnu dnes.

svět a internet

Když si chceme koupit počítač v dnešní době, nemůžeme prostě jenom chtít počítač. Dnes totiž musíme své přání daleko přesněji specifikovat. Protože dnes už se nabízejí počítače skutečně hodně různé, a je tedy třeba jasně říci přinejmenším to, k čemu hodláme takové PC využívat, zda má jít o něco určené třeba ke hraní počítačových her, ke kancelářské práci a podobně. Pak také musíme specifikovat, zda má být takový exemplář někde trvale umístěn nebo ne, zda je zapotřebí stolní počítač nebo spíše nějaký notebook. A když jde nakupovat osoba znalá a mající konkrétní představy o svých očekáváních, ví třeba i to, jaký má mít žádaný počítač pevný disk, jaké zvukové, grafické či síťové karty, jak velkou operační paměť…

žena u počítače

A když už si PC pořizujeme, musíme brát nejednou ohled i na to, jaké u tohoto hodláme využívat příslušenství. Je potřeba i kompatibilní tiskárna, reproduktory, skener a další hardware, pod čímž se rozhodně neskrývá už jenom klávesnice a počítačová myš.

Musíme vědět, jakou má takový počítač rychlost, jaké barvy, jak velkou úhlopříčku by měl mít monitor, jaké zde jsou nainstalované Windows, jaký antivirový program atd.

A protože má každý z nás jiné představy o dokonalosti, necháváme si nejednou i postavit počítač přímo na míru. Protože to už je dnes také možné a věnují se tomu dokonce i šikovní jednotlivci pomalu ‚na koleně‘. A každý si tak přijde na své.

PC

Šetříme při koupi PC

Pokud už tedy míníte při pořízení nového stroje šetřit, musíte si rozmyslet co obětovat. Co by to mohlo být? Rychlost nebo pohodlí? Nebo obojí? Na čem se dá ušetřit?
Tak například na

·        grafické kartě
·        srdci počítače
·        skříni
·        RAM pamětech

a dalších a dalších. Podívejme se na jednotlivé věci.
Otevřený počítač

Grafická karta. Potřebujete ji vůbec? Dnešní počítače jsou konstruovány tak, že jednu mají již v základní desce, a proto je zbytečné platiti za další. Tedy v případě, že si necháváte počítač „ušít“ na míru. Pokud to budete používat jen k práci, další kartu nekupujte. Chcete-li však hrát nejnovější hry, nemůžete šetřit na ničem. Takže hráče prostě vynecháme.
Srdcem počítače je procesor a ten má tep. Pravda, drobátko rychlejší než člověk, ale tep. A čím rychlejší, tím lepší. Zde opět přemýšlejte, dnešní procesory tepají (taktují) na bázi 1,5 až 2,5 taktů a pro běžný provoz naprosto stačí. Klidně zvládají hodně činností a dívat se na video a hrát při tom karty pro ně není problém.
Srdce počítače-procesor
Skříňbuď někomu ukazovat budete, nebo ne. Většinou se dává tak, aby vidět nebyla, tak zbytečně nevyhazujte za moderní super krabici, ale vrazte své komponenty klidně do rezavého plechu. Ten pak můžete stejně kdykoli něčím polepit. Mimo „dýchací“ otvory, samozřejmě.
RAM paměť je trošku složitější ořech, ale zase závisí od činnosti, která bude na PC prováděna. Nikdy raději nevolte stroj pod dvě Giga RAM. Nemuselo by vám vše fungovat, jak má i internet bude občas protestovat a nepříjemně se sekat, zvláště bude-li mu pomáhat slabší procesor. Opravdu raději berte čtyři Giga a pojede vám na tom vše a bez potíží. Nemusíte pak pátrat co by jet mohlo a co ne.
Dále můžete ušetřit i na drobnostech, jako je myš, klavír, tedy klávesnice, no a samozřejmě na monitoru, ale to je samostatná věc na další článek.
Myš se dá sehnat za „pajsku“ a klavír jsem nedávno viděl nový za sedmdesát korun. Tak shánějte a počítejte.